Praktické využití Trendelenburgovy polohy v moderní medicíně

Trendelenburgova poloha představuje specifické nastavení, při kterém leží pacient na zádech s hlavou níže než pánev, což usnadňuje přístup k orgánům v podbřišku. Správné využití této techniky na lékařském lůžku přímo ovlivňuje bezpečnost polohování a hemodynamickou stabilitu během náročných chirurgických zákroků.

Definice a princip Trendelenburgovy polohy

Trendelenburgova poloha představuje specifické nastavení, kdy je pacient na lůžku umístěn hlavou níže než dolní končetiny. Toto polohování využívá gravitaci k ovlivnění hemodynamiky, konkrétně k podpoře žilního návratu krve směrem k srdci a mozku.

Co je Trendelenburgova poloha

Trendelenburgova poloha je v medicíně definována jako sklon těla pacienta, při kterém leží na zádech s hlavou a trupem pod úrovní pánve a dolních končetin. Standardní úhel náklonu se pohybuje v rozmezí 15 až 30 stupňů. Tento fyzikální princip využívá gravitaci k přesunu objemu krve z dolní poloviny těla do centrálního oběhu. Zvýšený žilní návrat krve k srdci následně zvyšuje srdeční výdej a krevní tlak, což je klíčové při ošetřování pacientů v šoku nebo při náhlém poklesu krevního tlaku. Operace v Trendelenburgově poloze jsou běžné zejména v oblasti pánve a dolního břicha, kde gravitace pomáhá odsunout vnitřní orgány směrem k bránici a zlepšuje přístup chirurga k operačnímu poli.

• Rychlejší redistribuce objemu krve do centrálního oběhu.
• Zlepšení perfuze vitálních orgánů během akutních stavů.
• Usnadnění chirurgické expozice v pánevní oblasti.

Odborná rada: Při polohování vždy zajistěte fixaci pacienta na lékařském lůžku, aby nedošlo k jeho sklouznutí, a věnujte pozornost tlaku na ramenní pletence, který může při delším zákroku způsobit neurologické komplikace.

Reverzní Trendelenburgova poloha

Reverzní Trendelenburgova poloha, známá také jako obrácená poloha, spočívá v naklonění celého lékařského lůžka tak, aby hlava a trup pacienta byly výše než dolní končetiny. Doporučený úhel náklonu pro tuto variantu činí 30 až 45 stupňů. Tato poloha se využívá především v případech, kdy je nutné snížit nitrolební tlak nebo usnadnit dýchání u pacientů s obezitou. Praktickým přínosem je také omezení refluxu žaludeční kyseliny do jícnu, což je žádoucí u pacientů se zvýšeným rizikem aspirace během anestezie. Tato poloha pacienta se často kombinuje s monitorováním pacienta, aby bylo možné včas reagovat na změny krevního tlaku způsobené změnou hydrostatického tlaku v cévním řečišti.

Častá chyba: Příliš strmý sklon bez dostatečné opory nohou vede k posunu pacienta směrem k dolnímu konci lůžka, což narušuje stabilitu a zvyšuje riziko pádu či nechtěného vytažení invazivních vstupů.

Pro koho se hodí vs pro koho NE: Poloha je vhodná pro pacienty podstupující operace v oblasti horního břicha nebo při nutnosti snížení intrakraniálního tlaku. Naopak je nevhodná pro pacienty se závažnou hypotenzí nebo srdečním selháním, kde by náhlý přesun krve do dolních končetin mohl vyvolat kolaps oběhu.

Klinické indikace a situace pro použití Trendelenburgovy polohy

Trendelenburgova poloha představuje specifické nastavení, kdy je lékařské lůžko nakloněno tak, aby hlava pacienta byla níže než jeho pánev a dolní končetiny. Poloha je definována úhlem sklonu 15 až 30 stupňů, který se upravuje podle klinických potřeb a aktuálního pohodlí pacienta. V praxi se tato poloha využívá k podpoře hemodynamiky, neboť gravitační síla napomáhá přesunu krve z dolních částí těla směrem k srdci a mozku. Zlepšený žilní návrat krve je klíčovým mechanismem, který pomáhá stabilizovat oběh u pacientů v kritickém stavu.

V jakých situacích je vhodná Trendelenburgova poloha

Tato poloha se primárně aplikuje u pacientů, kteří vykazují nízký krevní tlak nebo známky rozvíjejícího se šoku. V urgentní medicíně pomáhá Trendelenburgova poloha při šoku nebo nízkém krevním tlaku tím, že krátkodobě zvyšuje srdeční výdej redistribucí objemu krve. Je však nutné zdůraznit, že se jedná o dočasné opatření, které nenahrazuje kauzální léčbu základního onemocnění, jako je například podání tekutin nebo vazopresorů.

V chirurgii je tato poloha standardem pro operace v oblasti pánve a břicha. Trendelenburgova poloha usnadňuje laparoskopické operace tím, že gravitace přirozeně posouvá vnitřní orgány směrem k bránici, čímž uvolňuje prostor pro práci chirurga v malé pánvi. Moderní multifunkční lékařská lůžka s motorem nebo klikou umožňují přesné nastavení sklonu, což zvyšuje komfort a bezpečnost pacienta i zdravotnického personálu.

Odborná rada: Při každé operaci v Trendelenburgově poloze je naprostou nezbytností důsledné monitorování pacienta. Častá chyba spočívá v podcenění rizika zvýšeného nitrolebního tlaku nebo otoku obličeje, ke kterému může při delším setrvání v této pozici dojít. Na co si dát pozor: paže pacienta musí být vždy přitaženy k tělu, aby se předešlo zranění během samotného naklánění lůžka.

Tato poloha se hodí pro pacienty podstupující plánované břišní zákroky či pro stabilizaci oběhu v akutní fázi šoku. Naopak, pro pacienty se zvýšeným nitrolebním tlakem, po úrazech hlavy nebo při respiračním selhání, kdy zvýšený tlak na bránici omezuje plicní ventilaci, není tato poloha vhodná a může vést ke zhoršení klinického stavu. Bezpečnost polohování vždy vyžaduje, aby lékař nebo zkušený zdravotnický personál vyhodnotil individuální rizika před samotným nakloněním lůžka. K prevenci sklouzávání pacienta k čelu postele se standardně používají bezpečnostní popruhy a polohovací pomůcky.

Využití reverzní Trendelenburgovy polohy

Reverzní Trendelenburgova poloha představuje opačný sklon, kdy je hlava zvednuta nad chodidla v úhlu 30 až 45 stupňů. Celé lůžko je nakloněno od nohou k hlavě, přičemž tělo zůstává rovné bez ohýbání v pase či kyčlích. Tato poloha má své specifické klinické využití, zejména u pacientů s těžkým refluxem žaludeční kyseliny. Reverzní Trendelenburgova poloha snižuje reflux a zároveň snižuje riziko udušení při jídle a krmení sondou. Během používání této polohy je nutné průběžně kontrolovat pohodlí pacienta a sledovat možné potíže s dýcháním či nepohodlím způsobené změnou polohy.

Bezpečnostní opatření a kontraindikace při aplikaci polohy

Při manipulaci s pacientem na lůžku hraje bezpečnost polohování klíčovou roli v prevenci komplikací. Trendelenburgova poloha, při které je čelo lůžka spuštěno pod úroveň nohou v úhlu 15 až 30 stupňů, vyžaduje přísné dodržování klinických standardů. Mezi základní bezpečnostní opatření patří použití fixačních popruhů a polohovacích pomůcek, které zabraňují sklouznutí pacienta k čelu lůžka. Paže pacienta musí být vždy přitaženy k tělu, aby se předešlo zranění během naklánění lůžka. Lékařské lůžko musí být zajištěno brzdami a polohovací mechanismy musí být před zahájením výkonu řádně zafixovány.

Rizika a kontraindikace při polohování

Při úvaze, proč a kdy lékaři volí Trendelenburgovu polohu, je nutné vždy zohlednit aktuální stav pacienta a riziko zvýšení intrakraniálního tlaku. Tato poloha může zvyšovat nitrolební tlak, což je kritické zejména u osob po traumatech či operacích mozku, kde je vyžadováno kontinuální monitorování tlaku.

• Poranění hlavy a krční páteře představují absolutní kontraindikaci, neboť změna sklonu může vést k prohloubení neurologického deficitu.
• Respirační nedostatečnost představuje významné riziko, protože gravitace orgánů dutiny břišní omezuje pohyb bránice a snižuje vitální kapacitu plic.
• Chronický reflux žaludeční kyseliny vyžaduje opatrnost, jelikož sklon lůžka přímo podporuje aspiraci žaludečního obsahu do dýchacích cest.
• Obezita pacienta zvyšuje nároky na kardiovaskulární systém, což může vést k hemodynamické nestabilitě během operace v Trendelenburgově poloze.

Odborná rada: Častá chyba při používání Trendelenburgovy polohy spočívá v příliš dlouhém setrvání pacienta v tomto náklonu bez pravidelné kontroly vitálních funkcí. Monitorování pacienta musí probíhat kontinuálně, aby se včas zachytily známky poklesu saturace kyslíkem nebo změny srdečního rytmu.

Tato poloha se hodí zejména pro zajištění lepšího operačního přístupu v dolní části dutiny břišní, kde pomáhá posunout střeva mimo operační pole, nebo při řešení akutních stavů, jako je šok a nízký krevní tlak, kdy zvyšuje žilní návrat krve k srdci a mozku. Naopak se tato poloha nehodí pro pacienty s glaukomem nebo již přítomnou hypertenzí, kde by zvýšený venózní návrat k srdci a následný vzestup tlaku krve mohl vyvolat nežádoucí komplikace. Vždy dbejte na to, aby polohovací pomůcky, jako jsou ramenní opěrky, byly umístěny správně a nezpůsobovaly útlak nervových svazků v oblasti ramen.

Pro pacienty s těžkým refluxem žaludeční kyseliny je vhodnější využít reverzní Trendelenburgovu polohu, kdy je hlava zvednuta nad chodidla v úhlu 30 až 45 stupňů. Tato poloha snižuje riziko udušení při jídle a krmení sondou, přičemž tělo pacienta zůstává rovné bez ohýbání v pase či kyčlích. Moderní lékařské lůžko s motorovým pohonem umožňuje přesné nastavení těchto úhlů, což zvyšuje bezpečnost polohování a komfort pacienta i zdravotnického personálu.

Použití Trendelenburgovy polohy v chirurgii a urgentní medicíně

Trendelenburgova poloha představuje v klinické praxi zásadní nástroj pro optimalizaci operačního pole a urgentní stabilizaci pacienta. Správná poloha pacienta na lékařském lůžku přímo ovlivňuje přístupnost orgánů i hemodynamickou stabilitu během kritických stavů. Tato poloha je definována jako sklon lůžka, kdy je čelo spuštěno pod úroveň nohou v rozsahu 15 až 30 stupňů.

Použití v laparoskopii

Hlavním přínosem této pozice v chirurgii je využití gravitace k posunu nitrobřišních orgánů směrem k bránici. Během operace v Trendelenburgově poloze dochází k odsunu kliček tenkého střeva z pánve, což chirurgovi poskytuje čistý prostor pro práci v pánevní oblasti. Tento postup je standardem u gynekologických, urologických i kolorektálních zákroků. Laparoskopie vyžaduje precizní vizualizaci a tato poloha minimalizuje riziko traumatizace tkání při manipulaci s nástroji.

• Zajištění volného operačního pole v pánvi díky gravitaci.
• Snížení nároků na mechanické odsouvání orgánů nástroji.
• Zlepšení přehlednosti při disekci tkání v dolní části břicha.

Častá chyba: Nedostatečné zajištění pacienta proti sklouznutí z lůžka při vysokém sklonu, což vede k nadměrnému tlaku na ramenní pletenec. Bezpečnost polohování vyžaduje použití ramenních opěrek, protiskluzových podložek a přitažení paží k tělu, aby se předešlo zranění během naklánění. Tato poloha se hodí pro výkony v dolním břichu, nicméně není vhodná pro pacienty se závažnou plicní hypertenzí nebo nitrolební hypertenzí, kde zvýšený žilní návrat představuje riziko.

Role při resuscitaci

V urgentní medicíně se Trendelenburgova poloha využívá k podpoře žilního návratu krve směrem k srdci a mozku. Pokud nastane šok a nízký krevní tlak, tato poloha pomáhá redistribuovat objem krve z dolních končetin do centrálního řečiště. Správné využití Trendelenburgovy polohy při resuscitaci vyžaduje přesné monitorování pacienta, neboť přetížení oběhu může vyvolat dyspnoe nebo arytmie.

• Okamžité zvýšení venózního návratu k srdci a plícím.
• Stabilizace perfuze životně důležitých orgánů při akutní hypotenzi.
• Podpora oběhu v situacích s nízkým krevním tlakem.

Zatímco Fowlerova poloha udržuje pacienta v sedě pro snazší dýchání, Trendelenburgova poloha cílí primárně na objemovou podporu oběhu. U pacientů s podezřením na poranění páteře nebo nitrolební krvácení je však její použití kontraindikováno.

Odborná rada: Vždy sledujte saturaci kyslíkem a tepovou frekvenci, protože zvýšený nitrohrudní tlak může u kriticky nemocných zhoršit ventilační parametry. U pacientů s těžkým refluxem žaludeční kyseliny lékaři volí reverzní Trendelenburgovu polohu, která snižuje riziko udušení při jídle a krmení sondou. Moderní lékařské lůžko s motorovým pohonem umožňuje přesné nastavení sklonu, čímž zvyšuje bezpečnost polohování i komfort pacienta.

Technologické pomůcky a moderní lůžka pro bezpečné polohování

Moderní lékařská lůžka představují základní prvek pro efektivní a bezpečnou manipulaci s pacientem. Motorizované lůžko umožňuje přesné nastavení Trendelenburgovy polohy prostřednictvím elektrických pohonů, které eliminují fyzickou námahu ošetřujícího personálu. Díky integrovaným digitálním displejům lze sklon lůžka nastavit s přesností na stupně, což je klíčové zejména při přípravě na operace v Trendelenburgově poloze. Mechanické klikové systémy u starších typů lůžek vyžadují vyšší míru koordinace, proto jsou v moderních zařízeních postupně nahrazovány plně automatizovanými systémy.

Praktické tipy pro aplikaci Trendelenburgovy polohy v nemocnici

Při polohování pacienta hrají zásadní roli polohovací pomůcky, jako jsou protiskluzové podložky, anatomické opěrky ramen a fixační pásy. Tyto prvky zvyšují bezpečnost polohování tím, že brání nechtěnému sklouznutí pacienta směrem k hlavovému čelu lůžka. Odborná rada: Před aktivací náklonu vždy ověřte správné upevnění všech infuzních setů a monitorovacích kabelů, aby nedošlo k jejich vytržení při změně úhlu.

Častá chyba při používání Trendelenburgovy polohy spočívá v příliš prudké změně sklonu, která může u hemodynamicky nestabilních pacientů vyvolat náhlý pokles krevního tlaku nebo zhoršení ventilace. Tato poloha se hodí pro krátkodobé zákroky nebo urgentní stavy, jako je šok a nízký krevní tlak, ale není vhodná pro dlouhodobé používání u pacientů s vysokým intrakraniálním tlakem nebo závažným refluxem žaludeční kyseliny. Moderní technologické inovace a nové pomůcky dnes umožňují plynulou regulaci náklonu, čímž se minimalizuje riziko posturálních komplikací a zvyšuje komfort během celého procesu léčby či diagnostiky. Monitorování pacienta musí probíhat kontinuálně, a to i v případech, kdy je lůžko vybaveno automatickým systémem zabezpečení.

Dlouhodobé účinky a omezení používání Trendelenburgovy polohy

Trendelenburgova poloha, při které je pacient na lůžku umístěn tak, že má pánev a dolní končetiny výše než hlavu, přináší specifické fyziologické změny. I když operace v Trendelenburgově poloze umožňují lepší přístup k orgánům v malé pánvi, dlouhodobé používání této pozice nese významná rizika. Poloha pacienta musí být vždy pečlivě monitorována, protože prodloužená aplikace přesahující 30 až 60 minut zvyšuje riziko komplikací.

Fyziologické dopady a rizika

Hlavním problémem při dlouhodobé aplikaci je negativní ovlivnění respiračního systému a nitrolebních poměrů. Dlouhodobé používání může způsobit dýchací potíže, protože břišní orgány tlačí na bránici a omezují její exkurze, čímž snižují plicní kapacitu. Současně dochází k přesunu krve směrem k hlavě, což zvyšuje intrakraniální tlak a tlak v nitroočních prostorách.

Při ošetřování pacientů se často setkáváme s následujícími komplikacemi:

• Riziko otoku obličeje, spojivek a dýchacích cest v důsledku žilního městnání v horní polovině těla.
• Možnost vzniku neurologických deficitů při nesprávném zajištění končetin na operačním stole.
• Zvýšené riziko vzniku refluxu žaludeční kyseliny, což vyžaduje přísné monitorování pacienta.
• Častá chyba: podcenění doby setrvání v náklonu, což vede k rozvoji otlaků nebo edémů.

Na co si dát pozor: tato poloha není vhodná pro pacienty s již existující hypertenzí, glaukomem nebo závažným respiračním selháním. V těchto případech se častěji doporučuje používání obrácené Trendelenburgovy polohy, která naopak snižuje tlak v hlavě a usnadňuje dýchání. Pokud se ptáte, jak dlouho může pacient zůstat v Trendelenburgově poloze, obecně platí, že doba by měla být co nejkratší a vždy podložená klinickou indikací. Bezpečnost polohování vyžaduje pravidelnou kontrolu vitálních funkcí a v rámci pooperační péče je klíčová včasná lékařská rehabilitace zaměřená na obnovení správné cirkulace.

Rozdíly v aplikaci u dětí a dospělých pacientů

Při určování toho, kdy se aplikuje Trendelenburgova poloha u pacientů, hraje věk zásadní roli. Zatímco u dospělých osob je standardem sklon lékařského lůžka v rozmezí 15 až 30 stupňů, u dětí musíte postupovat mnohem obezřetněji. Anatomie dětského těla, zejména poměr hlavy k trupu a elasticita cévního systému, vyžaduje jemnější úhel náklonu, aby nedošlo k nadměrnému přetížení kardiovaskulárního aparátu.

Bezpečnost polohování závisí na přesném nastavení sklonu a monitorování pacienta v reálném čase. U dospělých pacientů s dobrou kompenzací krevního oběhu je tento úhel obvykle dobře tolerován, avšak u dětských pacientů hrozí při prudkém náklonu riziko zvýšeného nitrolebního tlaku. V praxi proto doporučuji u dětí volit spíše mírné náklony do 10 až 15 stupňů a neustále sledovat vitální funkce.

Častá chyba při ošetřování pacientů spočívá v automatickém nastavení maximálního povoleného náklonu bez ohledu na věk či diagnózu. Na co si dát pozor: tato poloha se nehodí pro pacienty s prokázaným nitrolebním přetlakem nebo po nedávných operacích v oblasti hlavy. V takových případech je jakákoliv manipulace s polohou pacienta kontraindikována bez ohledu na věkovou skupinu. Správná volba sklonu je klíčová pro efektivní využití Trendelenburgovy polohy v medicíně a pro zajištění bezpečnosti během zákroků, jako je operace v Trendelenburgově poloze či následná lékařská rehabilitace.

Monitorování pacienta během aplikace polohy

Monitorování pacienta během aplikace polohy vyžaduje neustálou pozornost zdravotnického personálu, aby byla zajištěna maximální bezpečnost polohování a včasná detekce fyziologických změn. Správný návod na správné použití Trendelenburgovy polohy v medicíně vždy klade důraz na kontinuální sledování vitálních funkcí, neboť přesun objemu krve do horní poloviny těla zásadně mění hemodynamiku.

Parametry sledované během polohy

Během aplikace Trendelenburgovy polohy zahrnuje monitorování pacienta především kontrolu hodnot krevního tlaku a kvalitu dýchání. Vlivem gravitace dochází k posunu orgánů břišní dutiny směrem k bránici, což může omezovat plicní ventilaci a snižovat vitální kapacitu plic. Zdravotnický personál musí sledovat tyto parametry:

• Kontinuální měření krevního tlaku a srdeční frekvence pomocí EKG a invazivních či neinvazivních metod.
• Sledování saturace krve kyslíkem pomocí pulzní oxymetrie, která včas odhalí respirační tíseň.
• Pravidelné hodnocení hloubky a frekvence dýchání, zejména u pacientů s nadváhou nebo plicním onemocněním.
• Průběžné dotazování na subjektivní pohodlí pacienta, pokud není v celkové anestezii.

Odborná rada: Častá chyba spočívá v podcenění vlivu polohy na nitrolební tlak, proto u pacientů s rizikem edému mozku nebo glaukomem volte raději alternativní metody stabilizace oběhu.

Známky komplikací a co dělat

Při dlouhotrvající operaci v Trendelenburgově poloze hrozí riziko vzniku otoků obličeje, spojivek či dýchacích cest, které komplikují pooperační průběh. Pokud zaznamenáte náhlý pokles saturace nebo dušnost, je nutné neprodleně upravit sklon lůžka do neutrální polohy. Varovné signály, jako je výrazná tachykardie nebo neadekvátní vzestup centrálního žilního tlaku, vyžadují okamžitou revizi nastavení lékařského lůžka.

• Při výskytu komplikací ihned vraťte lůžko do vodorovné polohy.
• Ověřte průchodnost dýchacích cest a zkontrolujte polohu endotracheální kanyly.
• Zhodnoťte, zda se nejedná o projev refluxu žaludeční kyseliny způsobeného zvýšeným nitrobřišním tlakem.

Tato poloha se hodí pro zlepšení žilního návratu při hypovolémii, ale není vhodná pro pacienty s respiračním selháním. Bezpečnost polohování vždy závisí na rychlé reakci personálu na změny stavu pacienta.

Časté dotazy

Kdy je vhodné použít Trendelenburgovu polohu?

Používá se při nízkém krevním tlaku, šoku a během některých chirurgických zákroků k lepšímu zásobení krví.

Jaký je optimální úhel náklonu u Trendelenburgovy polohy?

Obvykle se používá úhel 15-30 stupňů hlavou dolů podle klinických potřeb a pohodlí pacienta.

Jak se liší Trendelenburgova poloha od reverzní Trendelenburgovy polohy?

Trendelenburgova poloha má hlavu níže než nohy, reverzní opačně s úhlem 30-45 stupňů.

Jaká bezpečnostní opatření jsou nutná při používání této polohy?

Používají se popruhy, fixace paží a průběžné sledování dýchání a pohodlí pacienta.

Jak dlouho může pacient zůstat v Trendelenburgově poloze?

Doba by měla být omezena kvůli riziku nepohodlí a zvýšení intrakraniálního tlaku, doporučuje se sledování a přerušení podle stavu.

Proč se Trendelenburgova poloha používá při laparoskopických operacích?

Pomáhá posunout střeva nahoru, zlepšuje přístup k pánevním a břišním orgánům.

Jak se monitoruje pacient během aplikace polohy?

Sleduje se krevní tlak, dýchání a celkové pohodlí, aby se předešlo komplikacím.

Jaké jsou kontraindikace pro použití Trendelenburgovy polohy?

Kontraindikace zahrnují poranění hlavy a stavy s rizikem zvýšení intrakraniálního tlaku.

Může Trendelenburgova poloha pomoci při resuscitaci?

Ano, zvyšuje žilní návrat krve a tím zlepšuje průtok krve během resuscitace.

Jaké jsou rozdíly v aplikaci polohy u dětí a dospělých?

Děti vyžadují jemnější úhly náklonu a zvýšenou opatrnost, dospělí standardní úhel 15-30 stupňů.

Jak se provádí Trendelenburgova zkouška a k čemu slouží?

Trendelenburgova zkouška se provádí zvednutím jedné nohy pacienta a sledováním poklesu pánevní linie, což pomáhá diagnostikovat poruchy svalů kyčle, zejména svalů hýžďových.

Jaké jsou rozdíly mezi Trendelenburgovou polohou a Fowlerovou polohou?

Trendelenburgova poloha zahrnuje sklon těla s hlavou níže než nohy, zatímco Fowlerova poloha je sedící nebo polosedící pozice s úhlem 45-60 stupňů, používaná pro zlepšení dýchání a komfortu.

Jaké je korekční polohování a jak se liší od Trendelenburgovy polohy?

Korekční polohování je individuální nastavení polohy pacienta pro prevenci komplikací, zatímco Trendelenburgova poloha je specifický sklon těla s hlavou dolů, často používaný ke zvýšení žilního návratu.

Jak se využívá Trendelenburgova poloha při ortopedické rehabilitaci?

V ortopedii se Trendelenburgova poloha používá ke zlepšení prokrvení dolních končetin a k uvolnění svalového napětí, obvykle po dobu 15-20 minut během rehabilitačních cvičení.

Co je ortopnoická poloha a kdy se používá místo Trendelenburgovy polohy?

Ortopnoická poloha je sedící pozice s oporou, používaná při dušnosti a srdečním selhání, kdy Trendelenburgova poloha není vhodná kvůli riziku zhoršení dýchání.